Sázet vše na jednu kartu se nevyplácí. O hokeji to platí obzvlášť. Rodiče by rozhodně neměli podporovat malé hokejistky a hokejisty jen co se jejich záliby v hokeji týče, ale měli by se postarat i o to, aby si děti řádně plnily školní docházku a nezanedbávaly výuku, případně si veškerou probíranou látku řádně doplnily. Hokejová kariéra není na celý život a málokterý hokejista se dokáže hokejem dostatečně zabezpečit v průběhu hráčské kariéry. Už od úplných začátků je tak třeba klást důraz na vzdělání a školní docházku. S vlastními zkušenostmi s propojením školy a hokeje nás seznámí současný český reprezentant a absolvent americké univerzity Andrej Šustr.

Dokonce i v NHL je a byla řada hráčů, kteří se mohli pyšnit vysokoškolskými diplomy. Pro příklad nemusíme chodit nijak daleko. Například Andrej Šustr se jako finalista Stanley Cupu může pyšnit i titulem ze zámořské univerzity. Právě z univerzitní ligy to nakonec dotáhl až do NHL a říká: „Naši mi nikdy nedovolili, abych se na něco vykašlal a měl špatný prospěch.“

Právě Andrej Šustr se bude účastnit nedělního webináře a bude odpovídat na vaše otázky týkající se hokeje a školy a studia na americké univerzitě. Ptát se můžete už nyní!

Dalším příkladem hokejisty-studenta může být legendární Dominik Hašek. Ten vystudoval dějepis a pedagogiku. „Záleželo mi, abych vysokou školu dostudoval,“ zdůrazňuje olympijský vítěz z Nagana. Jak se ale shoduje většina profesionálních hráčů, naprostým základem by měla být alespoň maturita.

V rámci středečního tématu, které se právě věnuje spojení a skloubení školy s hraním hokeje, jsme oslovili trojici expertů pohybující se v mládežnickém či univerzitním hokeji u nás. Respondenty v naší anketě tak jsou Jiří Bermann, šéftrenér mládeže Bílý Tygři Liberec, Vít Černohous, trenér mládeže HC ZUBR Přerov, a Tomáš Hlaváč, předseda České asociace univerzitního hokeje. Jak odpovídali na otázky, si můžete přečíst v následující anketě:

Kombinace hraní hokeje se studiem základní školy:

S jakými problémy se nejčastěji potýkají mladí hráči a hráčky ve spojitosti s kombinací hraní hokeje a studia základní školy?
Vít Černohous (HC ZUBR Přerov): „V mnoha klubech je klasický režim takový, že například třeťák skončí ve škole i s obědem okolo 12.30, poté jde do družiny nebo ho rodič vyzvedne a poté vlastně jen tak čeká, až bude moct na trénink, který je třeba od 16.00. Než se dostane domů po tréninku je 18.00, má úkoly, musí se dobře najíst a brzo jít spát. A do toho má ještě jiné kroužky nebo další sporty. Je to komplikované, a to už vůbec nezmiňuji to, že hodně dětí dojíždí z okolních vesnic a vše je o to těžší. Druhý problém je ten, trochu z jiného úhlu pohledu, když se upřednostňuje hokej před školou, a to v jakémkoliv věku. To je špatně, děti od nás neustále slyší to, že vzdělání je na prvním místě. Nejde o to vychovat hokejistu, ale člověka do společnosti.“

Jak se váš klub snaží vyjít v tomto směru hokejistům a hokejistkám vstříc a třeba jim situaci ulehčit?
„Máme v našem klubu nastaven program, kdy rodič odevzdá dítě ráno ve škole a poté si ho tam odpoledne zase vyzvedne. Mezi tím má ale dítě po škole, obědě, tréninku i družině, protože přechody mezi stadionem a školou zařizujeme my trenéři, nikoliv rodiče. Bez spolupráce se ZŠ Želatovská bychom ale nemohli zdaleka fungovat tak, jak fungujeme. Takže když to převedu na příklad z první odpovědi, rodič odevzdá dítě ráno do školy a vyzvedne si ho ve 14.00 odpoledne, a má tak spoustu času na domácí úkoly, jiné sporty či kroužky, neorganizovanou aktivitu venku, protože už má školu, oběd i trénink za sebou. Jak tento čas už rodina využije, je na každém zvlášť. Každý má samozřejmě jiné podmínky, ale tímto programem dáváme dětem možnost skloubení školy, sportu a jiných aktivit, protože na to mají více času a energie.“

Bývá téma kombinace školy a hraní hokeje časté i mezi trenéry a rodiči?
„Samozřejmě. Škola a sport musí jít ruku v ruce. Jak jsem zmiňoval a bohužel setkal se s tím i osobně, nesmí se nikdy upřednostňovat hokej před školou. Jsou kluby, kterým se z nějakého důvodu nedaří navázat spojení se základní školou, a potom je vše složitější jak pro rodiče, děti, tak i trenéry. V jednom klubu jsem se setkal i s tím, že rodičům nevyhovoval čas tréninku, ale na hokejovou školu nechtěli přestoupit (z různých důvodů) za žádnou cenu. To jsou bohužel nepříjemné a často neřešitelné situace.“

Kombinace hraní hokeje se studiem střední školy:

S jakými problémy se nejčastěji potýkají mladí hráči a hráčky ve špičkovém klubu při s kombinaci hraní hokeje a studia střední školy?
Jiří Bermann (Bílí Tygři Liberec): „Všeobecná časová náročnost středních škol. Máme perfektně propracovanou návaznost základního vzdělávání na tréninkový program díky skvělé spolupráci s hokejovou základní školou. Ovšem se středními školami je obdobná spolupráce nereálná. Chceme-li mít tréninkové objemy podobné jako severské země, musí naši hráči řešit časté absence ve škole anebo trénovat ve velmi brzkých ranních hodinách. V současnosti se stává moderní výuka přes internet, kdy jsou hráči oproštěni od klasického denního studia. Tím jim zbyde více času na trénink, ale jako rodič cítím, že se nejedná o úplně ideální situaci.“

Jak se váš klub snaží vyjít v tomto směru hokejistům a hokejistkám vstříc a třeba jim situaci ulehčit?
„Jedním ze zaměstnanců klubu je pedagogický pracovník Josef Helebrant, který řeší s řediteli, učiteli, rodiči a žáky možné varianty studia tak, aby děti zvládly skloubit školní a hokejový program. Jako klub respektujeme rozvrhy a snažíme se nastavit sportovní program tak, aby navazoval na školní povinnosti, což samozřejmě ne vždy jde. Protože máme v dopoledních hodinách spíše tréninky dovedností, není pro nás nepřekonatelný problém, aby šel dorostenec s juniory a naopak. I náš farmářský tým Benátek n. J. respektuje školní povinnosti hráčů, kteří se v případě potřeby mohou z toho kterého tréninku omluvit a jít do školy.“

Bývá téma kombinace studia a hraní hokeje časté i mezi trenéry a rodiči? 
„Ano, bývá. Klub i rodiče společně tlačíme na hráče, aby si uvědomili důležitost studia pro jejich budoucí život. Současně si uvědomujeme, že je extrémně náročné studovat a současně vrcholově sportovat. Takto je ovšem náš školní vzdělávací systém nastavený a my s tím nic neuděláme. Přijde mi bezpředmětné bojovat s větrnými mlýny, a proto se v klubu soustředíme pouze na to, jak hráčům pomoci dostudovat a současně je po hokejové stránce rozvíjet co nejlépe. Mé hovory s rodiči a s Josefem Helebrantem na téma škola jsou v mé kanceláři na denním pořádku. Snažíme se po komunikaci s rodiči najít pro každého hráče ideální cestu, jak skloubit hokej se školou.“

Kombinace hraní hokeje a studia vysoké školy:

S jakými problémy se nejčastěji potýkají hráči či hráčky, kteří chtějí studovat vysokou školu a zároveň hrát hokej na nejvyšší úrovni?
Tomáš Hlaváč (Česká asociace univerzitního hokeje): „Primárně naši hráči nastupují na vysokou školu v posledním ročníku juniorské kategorie a největším problémem je, že kromě té absolutní špičky pro ně často kluby nenajdou uplatnění v dospělém profesionálním hokeji. Spousta hráčů poté raději skončí s hokejem a věnují se pouze studiu nebo nastupují do pracovního procesu. Ti, kteří se nabídky z profesionálního sportu dočkají, tak naopak většinou řeší volbu mezi kariérou a vzděláním, protože skloubit obojí dohromady je velmi složité.“

Jaké jsou alternativy pro takové hráče/hráčky?
„Alternativou je právě univerzitní hokej, který nabízí program poměrně velkému množství hráčů, kteří se s největší pravděpodobností již hokejem živit nemohou. Nicméně právě univerzitní prostředí jim umožní pokračovat v tréninkovém procesu, nastupovat v kvalitní soutěži srovnatelné s 2. ligou, ale hlavně vystudovat obor, který je po absolvování programu, může živit. Je to taková alternativní cesta, která může motivovat hráče nevzdat se svého milovaného sportu, i když vědí, že se primárně budou muset prosadit jinde.“

Vzhledem k tomu, že se univerzitní liga u nás hraje už druhým rokem pod oficiální hlavičkou Českého hokeje, pociťujete nárůst zájmu o tuto hokejovou soutěž?
„Jednoznačně ano. První ročník zaznamenal velký ohlas odborné i laické veřejnosti. Do druhého ročníku již nastupují dva nové kluby a hlásí se nám další dva na sezónu třetí. Pozitivní trend též hlásily try-outy v jednotlivých klubech, což znamená že poptávka je momentálně v převisu nad nabídkou a projekt získává punc výběrového programu. Pokud tento trend bude pokračovat, věřím, že v budoucnosti možná ještě pár hráčů vrátíme zpět do profesionálního hokeje. Nicméně pro nás je absolutně nejdůležitější, aby studenti dokončili vzdělání a uplatnili se v životě.“

Optimální jídelníček rostoucího sportovce není jen o tom, co si nandáte na talíř, ale také kdy a v jakém množství. Jídelníček mladého hokejisty má zásadní význam pro dobrou fyzickou kondici, ale také pro mentální výkon, rozumové funkce, obranyschopnost či regeneraci. Správná výživa pro mladého sportovce není žádná věda. Dobře nutričně vyvážená jídla se dají vařit z běžně dostupných potravin a jejich příprava ani nezabere moc času. Právě na toto téma se zaměří MUDr. Marie Skalská.

Dobrého hokejistu nedělá pouze trénink. Ten je samozřejmě jednou z nejdůležitějších součástí hokejového života, nicméně velmi často opomíjenou, ale rovněž velmi podstatnou součástí hokejové přípravy, je stravování.

Vyváženost stravy, její pestrost a rozložení během dne. To jsou důležité aspekty pro správný vývoj mladého hokejisty. Rodiče by tak měli dbát na to, aby měl jídelníček jejich ratolesti optimální poměr cukru, tuku a bílkovin. Žádná ze zmíněných složek by neměla být opomíjena.

Rovněž je důležité dbát na tzv. glykemický index dané potraviny či její biologickou využitelnost. Právě význam a důležitost těchto dvou pojmů na nedělním webináři představí MUDr. Marie Skalská.

Na webináři se dozvíte mimo jiné například:

• Jak jídelníček pro sportovce rozložit v rámci celého dne
• Jaké živiny jsou v jídelníčku malého hokejisty zcela zásadní, v kterých potravinách se vyskytují
• Zda jsou pro mladého hokejistu potřebné doplňky sportovní výživy
• Jak poznat, že v jídelníčku něco chybí
• Co ovlivňuje naši obranyschopnost vůči virovým infekcím

Problematika stravování je velmi obsáhlá a jistě vás k ní napadne spousta důležitých otázek. Neváhejte nám je zaslat. MUDr. Marie Skalská na ně odpoví během nedělního webináře.

Zajímá vás, jak z pozice rodiče rozvíjet sebevědomí mladých sportovců? Jak jim pomáhat překonávat překážky a neúspěchy? Jak najít hranici mezi podporou a nátlakem? Co je běžnou příčinou ztráty motivace mladých hráčů? Či jakých častých chyb se rodiče v komunikaci se svým mladým sportovcem dopouštějí a jak se jim mohou vyhnout? Právě těmto otázkám se bude věnovat sportovní psycholog Mgr. Václav Petráš. Ten se rovněž zaměří třeba na to, jak reagovat na „hloupou chybu“ mladých sportovců, jak podporovat jejich vnitřní motivaci či v čem je klíčový rozdíl mezi soutěživostí a srovnáváním.

Jak komunikovat s mladými sportovci?

Jak často komunikujeme: „Hrál jsi líp než Petr!“ nebo „Jak může být Honza o tolik rychlejší než ty?“
Jak na to jít lépe: „Zlepšil ses!“ nebo „Taky to zvládneš, děláš pokroky! Jen tak dál!“
Proč: Nesrovnávejme! Zaměřme se ve své komunikaci jen na individuální růst. Zejména v mládežnickém sportu nemá vzájemné srovnávání vypovídající hodnotu, neboť každé dítě se rozvíjí ve zcela individuálním tempu. Chceme navíc vychovávat hráče, kteří se budou zaměřovat sami na sebe a ne na to, jak si vedou ve srovnání s ostatními.

Jak často komunikujeme: „Musíš být přesvědčený, že dnes dáš gól, a pak se ti to určitě povede!“
Jak na to jít lépe: „Zkus hrát tak, jak to umíš z tréninku, nic víc, nic míň!“ nebo „Poslouchej první myšlenku, buď dobrým spoluhráčem a bav se, góly přijdou!“
Proč: Mluvme s dětmi o těch částech výkonu, které mohou zcela ovlivnit a vyhněte se tomu, aby byly přemotivované – hrát v zápase tak, jak hrají standardně na tréninku, je více než dobré.

Jak často komunikujeme: „Hlavně nesmíš dělat hloupé chyby! Tohle se ti stávat nemůže!“
Jak na to jít lépe: „Chyby se stanou, neboj se jich!“ nebo „Když se chceš zlepšovat, znamená to, že občas šlápneš vedle, a to je dobře!“
Proč: Pokud chceme rozvíjet hráče, kteří budou kreativní, kteří se nebudou bát improvizovat a kteří se budou snažit neustále zlepšovat, nutně se s tím pojí celá řada selhání. Nedělejme z chyb katastrofu a zdroj výčitek, jinak se jich hráči budou úzkostně bát.

Jak často komunikujeme: „Máš na to fakt talent!“
Jak na to jít lépe: „Musel jsi se fakt hodně snažit!“
Proč: Nespojujme úspěchy s vrozeným talentem, ale se snahou. Tu totiž mají mladí sportovci pod kontrolou. Navíc je důraz na vynaložené úsilí a proces, který vedl k úspěchu, více motivující k další snaze o posun vpřed.